Předsudky a mýty díky kterým lidé chudnou

Z výše uvedeného vyplývá, že peníze – měna ve skutečnosti nepatří ani státu, ani občanům či firmám, ale tomu, kdo inkasuje "výpalné". A to je Mezinárodní měnový fond, který je nástrojem soukromé Americké firmy FED (Federální rezervní systém) a my si je pouze za úrok propůjčujeme do užívání! A majitelé si mohou se svým majetkem v podstatě nakládat jak chtějí!

Cokoliv si koupíte, abyste si udělali radost, nebo vám to bylo k užitku je vybaveno návodem k užívání. Říká se, že většina "Čechů nečte návody" a v případě peněz vlastně ani žádné neexistují!

V libé nevědomosti se spokojujeme s tím, že u lidmi nejpoužívanějšího nástroje je nám vše jasné, víme si se vším rady a neexistují nástrahy a záludnosti, které by nás mohly přivést "na mizinu"! Opak je však pravdou!

Budeme-li zkoumat historii krizí a období, kdy lidé přišli o většinu, nebo veškeré svoje majetky, získáme mnoho podstatných informací a indícií, které usvědčují uživatele peněz ze školáckých chyb, které pro ně měly fatální důsledky!

Pojďme si některé, alespoň ty zásadní předsudky a mýty rozšířené (a stále rozšiřované) ve veřejnosti představit:

• Mýtus – MOJE PENÍZE
• Mýtus – DLUHY JSOU SPLATITELNÉ
• Mýtus – BANKOVNICTVÍ ČÁSTEČNÝCH REZERV
• Mýtus – MĚNA JE PODLOŽENA HODNOTOU
• Mýtus – POJIŠTĚNÍ VKLADŮ
• Mýtus – MŮJ MAJETEK

MOJE PENÍZE

Lidé se obecně domnívají, že peníze, které mají v peněžence, na účtech nebo někde schované jsou jejich. Do roku 1990 tomu v podstatě bylo, protože měnu vydával stát (Státní banka Československá) a občané – uživatelé měny jsou součástí státu. Bankovky a mince byly kryté zlatem a ostatními aktivy státu. Tak tomu bylo od roku 1950, kdy se stát ujal emise vlastní měny!

V roce 1990 se tato podložená – krytá měna stala standardní fiat měnou, tedy měnou, která se "utrhla" od reálných hodnot. Proč se tomu tak stalo? Tehdejší Československo obnovilo svoje členství v MMF (Mezinárodní měnový fond) a peníze – měnu začala vydávat centrální banka spadající pod MMF. A tady se stala ta obrovská proměna – Centrální banka (od roku 1992 ČNB) emituje měnu a za % repo-sazbu (aktuální cena peněz pro stát a všechny subjekty v něm) je půjčuje do oběhu!

V době psaní tohoto článku platíme z každých hotovostních i bezhotovostních 100 Kč České národní bance 4,50 Kč a ta za ně nakupuje od MMF devizové prostředky (rozumějte Eura a Dolary), úplně přesně řečeno, nakupujeme od FEDu jeho emisi Dolarů!

Doc. Ing. Jana Marková, CSc. - docentka; Katedra měnové teorie a politiky, Fakulta financí a účetnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze: "Z příjemce finanční a technické pomoci jsme se stali věřiteli MMF a podílíme se i na poskytování technické pomoci. Naše devizová expozice vůči MMF roste a tím se zvyšuje i možné riziko nesplacení takto investovaných prostředků".

Z výše uvedeného vyplývá, že peníze – měna ve skutečnosti nepatří ani státu, ani občanům či firmám, ale tomu, kdo inkasuje "výpalné". A to je Mezinárodní měnový fond, který je nástrojem soukromé Americké firmy FED (Federální rezervní systém) a my si je pouze za úrok propůjčujeme do užívání! A majitelé si mohou se svým majetkem v podstatě nakládat jak chtějí!

DLUHY JSOU SPLATITELNÉ

Předsudek, že dluhy občanů, států, firem a dalších subjektů jsou splatitelné vedou ke ztrátě majetků a aktiv, kterými si nechávají bankéři (banksteři – strůjci takového systému) úvěry a dluhy zajišťovat. Zároveň jsou jednoznačným důkazem, že monetární a bankovní systém založený na výše popsaném úročení peněz je vždy PROJEKTEM DOČASNÝM, PARAZITUJÍCÍM, KTERÝ PLÁNOVITĚ KRADE MAJETKY DLUŽNÍKŮ!

A jako takový by měl být považován za plánovaný trestný čin! Není proto náhodou, že existují země, kde se takový bankovní systém nepodařilo zavést! V současnosti se tohoto parazitického systému zbavují země BRICS a další, kteří cestou dedolarizace a nahrazení mezinárodního zúčtovacího systému SWITCH odstupují od diktátu MMF a dotování FEDu. Nový platební systém BRICS má být spuštěn po říjnovém summitu BRICS v Kazani a zapojit se do něj chce již nyní 159 zemí!

Pro pochopení principu si zahrajme edukativní hru. Představte si, že na nově objeveném ostrově žijí lidé v jediné vesnici. Za vzájemné služby a obchod směňují to, co vzájemně potřebují . . . Óoooch, jak primitivní!

Přichází bankovní misionář a představuje systém budoucnosti – peníze, bez kterých se vesničané prý rozhodně neobejdou. "Jmenuji se Rotschild a postarám se o vaši spokojenost! Vytisknu peníze a do všech deseti rodin dám k dispozici na rok každé 100 peněz! Budu evidovat vaše vzájemné platební operace, abyste s tím neměli starosti! Naučím vás všemu, co potřebujete (smíte) vědět! Peníze jsou velmi cenné a koupit si za ně můžete cokoliv! Chci, abyste mi nějak zaručili vrácení peněz po roce užívání a také, abyste se mohli platební novinky zúčastnit (že jste bonitní)! Za svoji práci, know-how, vytištění peněz a všechny platební operace a služby pro vás mi zaplatíte každá rodina 5 peněz (repo-sazba), můžete si to dovolit?"

A bylo ujednáno! Mlynář se zavázal, že za rok zaplatí vše zpět, jinak předá misionáři mlýn, rybář zaručil 100 peněz rybníkem, sítěmi i převozní loďkou, kovář kovárnou, pekař pekárnou a tak podobně, vždyť to znáte! Mladý nadaný misionář Rotschild (původně švec a obuvník) zinkasoval od všech deseti rodin po 5 penězích a nechal těch 1000 peněz pro deset rodin vytisknout!

A po roce nastaly žně . . . Matematicky vzato, vytištěných 1000 peněz nemohlo pokrýt nárokovaných 1050! Někteří si vedli dobře a "vyhospodařili" na úkor druhých dokonce víc, než těch potřebných 5 peněz pro misionáře! A tak se po roce začalo účtovat! Pokud by tady příběh ve vesnici skončil, minimálně jedna rodina přišla o svůj faktický majetek díky víře v peníze a čisté úmysly misionáře . . .

Nebo náš příběh může pokračovat. Misionář se blahosklonně nezmocní majetku dlužníků v prvním kole. Těm, co jim peníze chyběli, velkoryse půjčí na uhrazení dluhu na 5% roční úrok. Chybělo celkem 50 peněz, tak je vytiskne a propůjčí za 2,5. K tomu zinkasuje za 1000 peněz 50 peněz. Ve druhém monetárním roce tedy chybí v systému 52,5 peněz a to jen za předpokladu, že ekonomika vesnice neporoste a všichni si vystačí s těmi původními 100 penězi na rodinu.

Tento příklad vysvětluje současný problém nesplatitelnosti dluhů v monetárním systému MMF. Zkrátka úroky (doposud neexistující peníze) z vytištěných peněz představují desetitisíce násobků peněz, které v systému existují! Říká se tomu vrchol monetárního a bankovního cyklu, období zúčtování! Věřitel, který tiskl peníze ze vzduchu, protože mohl, bere faktická aktiva svým dlužníkům! Současné období je období vrcholu cyklu a mnoho majetků změní své majitele!

Mayer Amschel Rothschild (1744 – 1812) napsal v jednom svém dopisu: "Dejte mi kontrolu nad měnou jednoho národa – potom mi bude zcela lhostejné, kdo píše zákony".

Thomas Jefferson, americký prezident – autor Deklarace o nezávislosti, 18. stol.: "Pokud by americký lid někdy dovolil soukromým bankám, aby kontrolovaly vydávání peněz, nejprve prostřednictvím inflace a následně deflace, budou banky a podniky ve vašem okolí okrádat lidi o veškerý majetek, až jednoho dne budou vaše děti vyrůstat jako bezdomovci na kontinentu, který vaši otcové dobyli "

BANKOVNICTVÍ ČÁSTEČNÝCH REZERV

Pokud se vám předchozí část zdála jako scifi, nebo totální jízda "vyvolených", tak drzost banksterů zde nekončí, ale naopak, teprve začíná!

Subjekty s bankovní licencí se mohou dopouštět tzv. Bankovnictví částečných rezerv, což je katalyzátorem pro nástroje výše popsané. Jak to funguje? Jsou to opět "vzdušné zámky" v podobě bankovních derivátů.

Do banky dorazí 2 Kč a banka smí vydat potvrzení, že vlastní 100 Kč a může je půjčit nebo prodat v nějakém produktu. Těch 98 Kč fakticky neexistuje, ale banka s nimi může obchodovat a vytvářet z nich zisk. Asi tušíte, proč se "narodil" bezhotovostní platební styk!

Příklad: Banka zinkasovala splátku dlužníka 20 tis. Kč, která zaúčtuje jako aktiva. Banka vytvoří derivát těchto aktiv ve výši 980 tis. a půjčí panu Novákovi 1mil. Kč hypotékou. Pan Novák zaplatí splátku 20 tis. Kč a banka půjčí firmě 1 mil na provozní úvěr. Banka sice disponuje 40-ti tisícemi, ale inkasuje úroky ze dvou milionů a to jen na dvou operacích!

Litujete, že nejste bankou? Nespěchejte, hra ještě nekončí! Banka "vymění" své hypoteční portfólio s ČNB za hypoteční zástavní listy, které zaúčtuje jako aktiva a v poměru 2 : 98 roztočí ten šílený kolotoč ještě několikrát!

Když jsem zmínil subjekty s bankovní licencí, patří mezi ně i některé fondy, nebo třeba "sklady" investičních kovů. Uložíte si do Švýcarského renomovaného skladu 2g zlata a sklad smí beztrestně prodat 98g zlata, které sice nemá, ale bezpečně ho těmto klientům uloží!

Pokud nemáte bankovní licenci, jste lupič a kriminální zločinec, s licencí vše popsané smíte!

MĚNA JE PODLOŽENÁ HODNOTOU

Současné měny, jak logicky vyplývá z prozatím uvedeného, nejsou podložené ničím. Původní Americký Dolar, podvržený v Bretton Woodu v roce 1944 jako celosvětová rezervní měna byl podložen zlatem jen částečně.

Již v roce 1971 pohádku o navázanosti Dolaru na zlato rozbil francouzský prezident Charles André Joseph Marie de Gaulle, který ještě před svou smrtí v roce 1970 donutil USA vyměnit nashromážděné Dolary za zlato. Američtí bankéři (FED) byli okolnostmi donuceni vzít si třicetiletou "půjčku ve zlatě" a Francii uspokojit. Použilo se k tomu deponované zlato III. Říše obsluhované bankstery z London City. Další stopy této půjčky vedou k 11. září 2001! Ale to je zase jiný příběh.

Fedovští správci dolarového systému prohlásili zlato za přežitek a od roku 1971 startuje éra Petro Dolaru, tedy jiná pohádka o podložené měně ropou! Ta bilaterálně končí po krizi 2008 a nová bajka banksterů je tentokráte o Dolaru podloženém hypotékami! Faktický pohřeb Petro Dolaru se konal letos, když Saudská Arábie a další největší obchodníci s ropou odmítli pokračování dohody o obchodování ropy výlučně za Dolary a vyvedli ze svých bank nepředstavitelné zásoby Dolarů!

POJIŠTĚNÍ VKLADŮ

Klienti bank jsou ujišťováni, že jejich vklady jsou pojištěné do výše (ČR) 100 tis. Eur na účet a banku. Faktické plnění naráží na dvě zásadní věci.

Z fondu, který mají banky povinně ze zákona naplňovat lze uspokojit jen část klientů jedné větší banky. Víc peněz v něm není! Při plošném kolapsu je pojištění vkladů fikcí. Navíc neexistuje stanovený maximální čas pro takové plnění. To je důsledek "divokého" bankovnictví částečných rezerv.

Po událostech na Kypru v roce 2008 se banksterům podařilo v tichosti docílit zákonného ustanovení pro země EU a několik dalších, že plnění nemusí proběhnout v penězích, ale i v jiných aktivech banky. Můžete tedy získat hypoteční zástavní listy ČNB, Americké dluhopisy, nebo akcie této banky, která nedluží jen vám, ale dalším pojištěným vkladatelům!

MŮJ MAJETEK

Zejména po roce 1989 si občané myslí, že majetek, ze kterého platí daně a který je napsaný v registrech na jejich osobu je výlučně jejich. Pokud jde o placení daní, tak tomu tak skutečně je!

Stát je definován takto (Wikipedie): "Mezi znaky státu patří území, obyvatelstvo, organizace, suverenita a schopnost vstupovat do mezinárodních vztahů". Vše co vlastní obyvatelstvo a organizace je považováno za "bohatství státu" a při stanovování ratingu (schopnosti splácet úvěry apod.) se s tím počítá.

Proto existuje zákonná úprava umožňující použití majetku a finančních prostředků občanů a organizací tvořících stát k zajištění potřeb pro stav nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu, ekonomické nouze a válečného stavu. Zejména ekonomická nouze je při vnějším zadlužení přes 3 biliony Korun víc než alarmující riziko!

Zásadní zdroje:

Doc. Ing. Jana Marková, CSc. - docentka; Katedra měnové teorie a politiky, Fakulta financí a účetnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze

Andreas Clauss – renomovaný makroekonom, ekonom, bankovní analytik, lektor

Michael Morris – kniha Co nesmíte vědět, 1 + 2 díl